Tajemné hrady okolo Kdyně

Kopce nad Kdyní ukrývají zříceniny starých středověkých hradů, které střežily obchodní stezky a odkud přepadali čeští loupeživý rytíři sousední Bavorsko. Když se podíváte na mapu, určitě vám bude nápadné, že nad západočeským městečkem Kdyně se to zříceninami starých hradů jenom hemží. Důvod je jednoduchý. Samotná hranice u Všerub nemá horský charakter a tohle byly první kopce ve vnitrozemí, které bylo možné bránit. Zřícených hradů je tu šest, tři zajímavé propojuje značená turistická trasa. Pokud použijete vlak, nezbývá vám než vyšplhat od města nahoru do kopců, ale pokud pojedete autem, zaparkujete v místě, kde červená a zelená turistická trasa křižuje silnici 184. Tomuto rozcestí se říká Vejpřahy a je tu i malé parkoviště. Cesta odtud vede po hřebenech. Pokud nemáte rádi velká stoupání, vyhýbejte se tomu, aby vás značka zavedla dolů do údolí.

Vlakem do Jindřichova Hradce

Úzkokolejka z Obrataňe přes Jindřichův Hradec až do Nové Bystřice je jako páteř, na kterou můžete navěsit podle libosti zajímavé výlety krajinou České Kanady. Nejdelší úzkokolejná dráha u náse je sama o sobě populární především kvůli prázdninovým jízdám s parní lokomotivou. Naftový vůz s jedním vagónem, který tu jezdí ve všedním provozu, sice není tak fotogenický, ale má jednu velkou výhodu. Je v něm podstatně méně lidí a nemusíte si do něj objednávat lístky předem. Jako cíl výletu je úzkokolejka ideální. Vláček jede pomalu, čtyřicet šest kilometrů z Obrataně do Hradce trvá přes dvě hodiny, a můžete si prohlížet krajinu. Pokud prší, nemusíte vystoupit, pokud je hezky, můžete si vybrat kteroukoli stanice, kde po domluvě s průvodčím jízdu přerušíte, prohlédnete si okolí a pokračujete dalším spojem.

Jestřebská rozhledna

Jestřebská rozhledna se nachází na návrší Kupa cca 0,5 km severovýchodně od obce Jestřebice v obci Bernartice v Jihočeském kraji. Rozhledna je ve výšce 503 m n.m. a celá konstrukce je vysoká 13 m a nesou jí čtyři kmeny. K rozhledně je pěkná procházka např. z Branic, kam se dá dojet vlakem z Tábora nebo Písku. Pokud se rozhodnete vyrazit na výlet autem, tak je možné dojet až přímo k rozhledně. Rozhledna je volně přístupná, na vlastní nebezpečí, bez vstupného.

Klostermannova rozhledna

Jeseník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Velmi rád vystupoval na vrchol Javorníku, aby se pokochal pohledem na své milované hory. K Javorníku jako místu jedinečného rozhledu jej pojilo pouto tak silné, že vyústilo přáním, aby na jeho vrcholu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr získal na počátku 20. století několik svých šumavských přátel se kterými s velkým elánem připravoval realizaci tohoto nápadu.

Dne 26.7.1914 byla svolána schůze přátel, aby se dojednaly poslední podrobnosti k započetí stavby dřevěné rozhledny. Jakékoliv jednání bylo zmařeno, neboť byla vyhlášena mobilizace. Tohoto osudného dne navštívil svůj oblíbený Javorník K. Klostermann již naposledy.

V meziválečném období se aktivit ujala Kašperskohorská skupina Národní jednoty pošumavské, která založila výbor pro zbudování rozhledny na Javorníku. Ve spolupráci s Klubem českých turistů v Sulici byla uspořádána velká sbírková akce, která vynesla téměř 4.000,- Kč. Původní projekt dřevěné rozhledny s chatičkou byl z důvodu bezpečnosti a trvanlivosti stavby změněn na projekt rozhledny kamenné. Výbor pro zbudování rozhledny vypsal v květnu roku 1938 veřejnou soutěž na stavbu. Z konkurzu v němž byly podány tři návrhy vyšel vítězně sulický stavitel K. Houra.

Obří hlavy a bunkry u Liběchova

Západní okraj Kokořínska zůstává ve stínu známého hradu, přestože obří hlavy nebo sochy v jeskyni Klácelce patří k tomu nejzajímavějšímu, co můžete v okolí vidět. Sochař Václav Levý byl samouk, pracoval na zámku v Liběchově a monumentální díla, která tesal do skal v okolí, vás i dnes překvapí svými rozměry. Liběchov je vůbec příjemné místo na výlet a záleží jen na vás, kolik času mu chcete věnovat a kolik jste ochotní ujít kilometrů.

V Liběchovském zámku jsou vystaveny asijské, africké a americké sbírky Náprstkova muzea a i děti si tu určite najdou něco, co je zaujme. Pokud ne, mohou prozkoumat alespoň zámecký park. Malý okruh vás zavede k jeskyni Klácelka, což je ve skále uměle upravený čtvercový prostor se skalními komorami a fantastickými postavami vytesanými ve skalách. Když sem budete přicházet, všimněte si, že do skal tu netesal jen sochař Levý. Na jedné skalní stěně v těsném sousedctví jeskyně je docela zdařile vytesaný motocyklista.

Výprava na Hvězdu

Adršpašské skály jsou jistě zajímavé místo, ale lidí tu bývá až příliš mnoho. Výhledy z nedalekých Broumovských stěn vám nabídnou vyjimečné zážitky i více soukromí. Hřeben Broumovských stěn odděluje údolí Police nad Metují od Broumova dlouhým masivem, ze kterého čnějí pískovcové věže. Malé skalky s mnoha průlezy a jeskyněmi nabízejí zábavu na celé odpoledne. Po mnoha se dá lézt bez rizika, i když nepoužijete lano. Okružních tras si tu můžete vybrat bezpočet, pro pohodlné i milovníky dlouhých túr.

Pokud opravdu nestojíte o velký výlet, můžete zaparkovat přímo pod kaplí na Hvězdě, odkud je momořádná vyhlídka na broumovskou kotlinu. Vlevo i vpravo vedou značené trasy po hřebeni s mnoha menšími vyhlídkovými místy. Zajímavější je východní červeně značená trasa, která vede přes vyhlídky Supí hnízdo, Modrý kámen a Božanovský Špičák až na polské hranice a přes vesnici Machov do Hronova. Pokud byste ale chtěli dojít až tam, jde o trasu dlouhou přes dvacet kilometrů.